Seniorská křehkost, frailty, je věkem podmíněný závažný pokles zdatnosti, adaptability a odolnosti vůči stresorům, jako je například úraz, infekce nebo operace. Je způsobená úbytkem funkční kapacity nervosvalové soustavy (svalů, kostí, přenosu nervových vzruchů), srdečně-cévní soustavy a plic. Vedle stárnutí k tomuto stavu přispívá životní styl a často také vzájemně se ovlivňující chronická onemocnění.
Seniorská křehkost tedy není nemoc nebo postižení, ale klinický syndrom, soubor příznaků. Mezi hlavní příznaky patří nechtěný úbytek hmotnosti, únava až vyčerpanost, ztráta svalové síly a pocit slabosti, pomalá chůze, nízká úroveň aktivity.
Křehkost je spojena s mnoha negativními dopady na život seniora, jako je snížení fyzické výkonnosti, opakované pády, zhoršení kvality života se ztrátou soběstačnosti a samostatnosti, zvýšená nemocnost a časté hospitalizace, potřeba umístění do ústavů sociální péče a nakonec i zkrácení délky života. Je také považována za rizikový faktor pro rozvoj demence.
Objevuje se u 10 % osob ve věku nad 65 let a u 24–50 % osob ve věku nad 86 let. Častějí postihuje ženy.
Zároveň je třeba zdůraznit, že KŘEHKOST NENÍ STAV NEVYHNUTELNÝ A NENÍ SOUČÁSTÍ ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ. Do určitého stupně křehkosti to je stav vratný. Je důležité ji odhalit včas, než začne způsobovat potíže, kterých si senior všimne. Pak je třeba začít cíleně pracovat s tělesnou kondicí a upravit jídelníček.
